Nabídka prezenčních seminářů pro pedagogy – 2. pololetí školního roku 2024/2025
Připravili jsme pro vás sérii prezenčních seminářů zaměřených na práci s dětmi ve školním prostředí. Všechny semináře proběhnou v Praze - Braníku a nabídnou především praktický nácvik dovedností.
Práce s nekázní ve školní družině
4 hodiny | 1000 Kč za osobu
Termín: 7. 4. 2025, 8:00–11:15
Seminář je určen vychovatelům školních družin, kteří se potýkají s neukázněným chováním dětí. Zaměříme se na:
Řešení konfliktů ve školní družině
4 hodiny | 1000 Kč za osobu
Termín: 3. 3. 2025, 8:00–11:15
Seminář je určen vychovatelům školních družin, kteří se chtějí zdokonalit v řešení konfliktů. Zaměříme se na:
Jak na neukázněné dítě ve skupině
8 hodin | 1900 Kč za osobu
Termín: 3. 2. 2025, 8:30–15:30
Seminář je určen pedagogům všech typů škol, kteří chtějí lépe zvládat situace s neukázněnými žáky. Náplň semináře:
Řešení konfliktů pomocí nenásilné komunikace
8 hodin | 1900 Kč za osobu
Termín: 26. 2. 2025, 8:30–15:30
Seminář se zaměřuje na zvládání konfliktů a efektivní komunikaci s žáky, rodiči i kolegy. Naučíte se:
Výcvik nenásilné komunikace pro pedagogy
20 hodin | 3900 Kč za osobu
Termíny: 24. 3., 31. 3., 7. 4., 14. 4. 2025, vždy 16:00–20:00
Čtyřblokový kurz pro pedagogy, kteří chtějí rozvíjet své komunikační dovednosti a lépe zvládat náročné situace s žáky i rodiči. Obsah:
Přihlášky a více informací: pokračovat >
Neváhejte se přihlásit a získejte nové dovednosti pro svou pedagogickou praxi!
Partner či partnerka žádající o společně strávený večer v kině, stařenka na ulici prosící nás o svezení do nejbližšího obchodu nebo kolega v práci žádající nás o pomoc s výkazy. Umíme tyto lidi odmítnout nebo se spíše vymlouváme a říkáme: „Dnes nemůžu, nezlob se“, „Spěchám do práce, nemohu vás svézt…“ Říkáme vždy upřímně pravdu?
Nedávno se u mě zastavil klient pracující jako realitní makléř, se zakázkou, že by se rád naučil odmítat. Den před naším setkáním mu telefonoval kolega a žádal po něm, aby ho zastoupil na poradě. Jednalo se o prostou žádost o laskavost, klient odpověděl, že nemůže, protože jde na předem objednané školení. Načež ale kolega odvětil, že to není problém, školení mu pomůže přeobjednat a může s ním tedy počítat. Můj klient nestačil cokoliv říct a kolega zavěsil, u klienta se dostavil pocit naštvání a nespokojenosti. Kde se stala chyba?
Klient nenaslouchal sám sobě a svým potřebám a místo toho, aby žádost o laskavost odmítl, začal se vymlouvat, že nemůže… Žádost o laskavost ale odmítáme proto, že jí nechceme vyhovět, a ne proto, že nemůžeme. U vymlouvání si protistrana vybere vždy ten nejslabší důvod, který zmíníme, ten zpochybní a my si tak ještě ke všemu tomu pošramotíme vztah s komunikačním partnerem.
A proč neumíme jasně deklarovat odmítnutí?
Většinou máme strach, že si poškodíme vztah s danou osobou, je to mylné přesvědčení, že nás druzí přestanou mít rádi, když jim nevyhovíme… Ne nadarmo jsme v dětství slýchávali „když si neuklidíš, nebudeme tě mít rádi“. Naučíme-li se otevřeně komunikovat a jasně deklarovat odmítnutí, naše mezilidské vztahy se zkvalitní, nemusíme sáhodlouze vysvětlovat, proč nechceme. Čím více důvodů nabídneme, tím delší bude bezbřehá diskuse…
Do odmítnutí žádosti o laskavost nepatří ani omluvy, chceme-li odmítnutí změkčit, použijme spíše sebeotevření. Není lepší sdělit kolegovi: „Je mi to líto, ale dnes tě na poradě nezastoupím, mohu ti pomoci nějak jinak?“
M
Mnoho lidí má nějaké sny či přání, ale místo toho, aby si řekli, co musí pro svůj sen udělat, zaplácnou svůj život jakýmsi „měl bych“. Těchto „mělbychů“ poslední dobou přibývá. Za slovem měl bych se většinou skrývá nějaká manipulace, respektive přání či požadavky někoho druhého. Kde to vzniklo? Uvedeme si na krátkém příkladu z každodenního života.
Do naší ordinace přišla minulý týden s pocitem viny klientka, která začala vyprávět o své staré mamince, za kterou každý víkend jezdí, vozí jí nákupy, vypere a vyslechne si stížnosti na drahé pečivo. Na scéně se ale objevil nový partner, s nímž klientka začala pravidelně trávit soboty a neděle a maminku navštěvovat méně často nebo na kratší část dne.
„Já jsem tady tak sama, ty zamnou už nejezdíš, asi by bylo lepší, abych tady už nebyla a nikoho neotravovala,“ pronesla maminka do telefonu, když jí klientka oznamovala, že tento víkend nepřijede. Celkově můžeme tuto komunikaci hodnotit jako těžkou manipulaci. Stará maminka nesděluje klientce o co konkrétně jí jde, místo toho se snaží v klientce pomocí agrese vyvolat pocit viny. Za týden volá klientce partner, že dostal od kamaráda k narozeninám voucher na ubytování na horách a jediný volný termín je tento víkend.
Klientka podlehla manipulaci své maminky, pochopitelně si uvědomila, co chce - strávit víkend se svým partnerem na horách - ale už nepřemýšlela nad tím, co musí pro to udělat, místo toho přemýšlela o tom, co by měla. „Chci jet s přítelem na hory, ale měla bych raději jet k mamince, aby tam nebyla tak sama,“ a začala se příteli vymlouvat… „Promiň, já nemůžu, musím jet za maminkou…“ Problém u vymlouvání je ten, že protistrana výmluvu rozpozná a zpochybní (vybere ten nejslabší důvod), klientka má nepříjemné pocity z vymlouvání, zůstala doma a jela k mamince. Návštěva u maminky byla plná napětí, vždyť přece maminka je viníkem toho, že nejsem na horách a na návštěvě vznikla zbytečná hádka… Výsledkem je narušený vztah s partnerem i maminkou…
Dejte tedy pozor na to, pokud si někdy v životě říkáte „měl bych“, značí to manipulaci. Proč byste měli? Kdo vás manipuluje? Může to být rodina, kolega v práci, partner nebo partnerka, ale i celá společnost. A jak z toho ven? Cílem komunikace je porozumění druhému, na manipulativní větu můžete vždy odpovědět otázkou „a proč mi to říkáš?“
Umíme odmítat žádost o laskavost?
„Měl bys, měl bych…“ je známkou manipulace